Uměleckoprůmyslové museum v Praze je reprezentované impozantní neorenesanční budovou navrženou arch.
Josefem Schulzem, postavenou v letech 1897–1900 v historickém centru v sousedství Starého židovského
hřbitova a Rudolfina.
Založeno bylo již roku 1885 pražskou Obchodní a živnostenskou komorou s cílem kultivovat vkus veřejnosti
a poskytnout podnětnou inspiraci pro uměleckořemeslnou a užitnou produkci.
Již od samotného počátku instituce tvoří podstatnou součást muzejních fondů rozsáhlá sbírka historického
nábytku. Nejstarší akvizice z konce 19. století a počátku 20. byly výrazně ovlivněny dobově podmíněným
zájmem o umění pozdní gotiky a zejména renesance, už tyto rané zisky muzeum cíleně zakupovalo doma i na
zahraničních aukcích.
Základní orientace sbírky nábytku tak byla do počátku první světové války a z části i v meziválečném
období směrována na mobiliář evropského (a v užším zaměření také českého) novověku. Zvláštní skupinu
tvoří luxusní manýristické a barokní kabinety reprezentující význačná evropská centra uměleckořemeslné
tvorby.
www.upm.cz
počátek 17. století
Španělsko
ořechové dřevo – masiv; pinie – masiv (konstrukční části); slonovina s malovaným dekorem
(inkrustace), slonovina soustružená, řezaná; červený samet (podklady kování a kovových aplik
pláště)
kovy: železo kuté, lité, prosekávané, se stopami zlacení v ohni
inv. č. UPM 78 729
do roku 1946 na zámku Štiřín, poslední majitel JUDr. Hans (Hanuš) svobodný pán z Ringhofferů
(1885–1946)
lokace: Uměleckoprůmyslové museum v Praze
Charakteristický španělský kabinet z masivního ořechového dřeva, s železnými madly a s řadou
železných prvků pro bezpečné uzavření, navazoval na tradici pozdně středověkých truhlic. Na jedné
straně plnil funkci cestovní schrány pro nejcennější části majetku v časech, kdy správa panství a
životní styl aristokracie vyžadoval určitou mobilitu, na straně druhé luxusně vypracovaný interiér
poskytoval majiteli důstojnou reprezentaci. Nadto elegantní vyřezávaný podstavec (typu pie de
puente) spolu se sklopnou deskou kabinetu umožňovaly i pohodlné vyřizování korespondence.
kolem 1600
Španělsko
korpus: ořechové dřevo masiv; konstrukční části: jehličnaté dřevo masiv
detaily: slonovina (inkrustace, sloupky), železo (panty, zámky), mosaz tlačená (ozdobné
apliky)
inv. č. UPM 32 504
lokace: Uměleckoprůmyslové museum v Praze
1612–1624
dvorské dílny v Praze, commessi – dílna Castrucciů
eben, ebonizované dřevo; dubové dřevo (konstrukční části); acháty, jaspisy, ametyst, araukarit a
další – commessi di pietre dure (florentské mozaiky); mosaz, železo
inv. č. UPM 14 018
zakoupeno 1915 od Marie Pelcové v Praze
lokace: Uměleckoprůmyslové museum v Praze
Tento ebenový kabinet zdobený florentskou mozaikou je v českých sbírkách svého druhu zcela
ojedinělou ukázkou práce rudolfínských ebenistů. Průčelí zdobí výplně s commessi di pietre dure s
motivy stylizovaných krajin s jednoduchými architektonickými dominantami z pozdější produkce pražské
dvorské dílny Castrucciů. Pozoruhodné jsou drobné commessi v soklu kabinetu s motivy
stereometrických těles, jež jsou odvozena z tzv. platónských pěti pravidelných těles. V tradičním
kosmologickém pojetí zastupují (symbolizují) pět živlů, základních esencí, reprezentují samu
podstatu universa, božské stvořitelské principy. S tím v analogické souvztažnosti korespondují
mozaiky s vyobrazením krajin v průčelí kabinetu.
1600–1630
Milán, Lombardie
eben a slonovina s rytým a zatíraným dekorem, ebenová dýha, olištování, pinie masiv a ořech –
konstrukční části, bronz, mosaz – úchytky, kování, železo – zámky, panty.
inv. č. UPM 75 115
zakoupeno 1971 v Praze
lokace: Uměleckoprůmyslové museum v Praze
Hladký hranolový korpus (typu scrittorio) s marketerií provedenou v ebenu a slonovině s rytým
dekorem s figurálními motivy – v iluzivních edikulách ženské a mužské figury s kopím a částečně
ve
zbroji jako personifikace obecně Virtus et Fortitudo (virtus – obecně ctnost, pův. statečnost,
mužnost, Virtus – římská bohyně, personifikace ctnosti; fortitudo – statečnost, udatnost, síla,
odvaha, prudkost), na dvířkách tabernáklu dívka s kopím a štítem jako Pallas Athena, výzdobu
doplňují stylizované (severoitalské) krajinky se stafáží. Interiér tabernáklu, druhotně polepený
mramorovaným papírem, obsahuje trojici tajných zásuvek z ořechového dřeva.
kolem roku 1625
Augsburg, Ulrich Baumgartner (připsáno)
značeno raženou značkou města Augsburg a materiálu „EBEN“
eben a slonovina s rytým dekorem (marketerie), hrušňové dřevo ebonizované; ořechové a dubové
dřevo (konstrukční části)
inv. č. UPM 14 848
zakoupeno 1919
lokace: Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze, stálá expozice Art & Life
Centrálně disponovaný ebenový kabinet zdobí marketerie s rytým zatíraným dekorem arabeskových
rozvilin s ženskými figurami alegorií různých řemesel. Tento originální styl manýristických
augsburských „grotesques“ se rodil za spolupráce Ulricha Baumgartnera (kolem 1580–1652) a rytce
a grafika Paula Götticha (1586–1629) na proslulém kabinetu vévody Philippa von Pommern-Stettin.
Stylová analýza tak přesvědčivě řadí tento kabinet do souboru prací z dílny Ulricha
Baumgartnera, nejvýznamnějšího ebenisty v Augsburgu první třetiny 17. století, který se podílel
na zrodu řady mimořádně výtvarně a technicky náročných kabinetů a šperkovnic této
provenience.
1630–1650
Augsburg
stolový podstavec z ebonizovaného dřeva – 2. polovina 19. století
eben macassar, slonovina (marketerie, soustružené úchytky zásuvek); mosaz zlacená (panty),
železo kuté (zámky)
inv. č. UPM 88 718
lokace: Uměleckoprůmyslové museum v Praze
Kabinet intarzovaný ebenem a slonovinou, s dvoukřídlými dvířky, hladkého hranolového tvaru, na
vyšším soklu, s odstupňovaný hranolovým nástavcem korpusu. Kabinet je instalován na stolovém
podstavci z období historismu 2.pol. 19.stol. Interiér je členěn středovým tabernáklem a
soustavou čtrnácti zásuvek symetricky rozmístěných okolo. Výplně na vnitřních plochách dvířek,
na čelech zásuvek a na dvířkách tabernáklu, jsou velmi kvalitně intarzovány slonovinou v ebenu s
motivy bohatých subtilních arabeskových rozvilin.
1650–1660
Augsburg
dubové dřevo, slonovina, hedvábí (výšivka), zlacená mosaz
inv. č. UPM 16 256
zakoupeno v Poděbradech 1928, údajně z majetku Valdštejnů
lokace: Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze, stálá expozice Art & Life
kolem roku 1660
Augsburg
Johann Georg Priester (připsáno) – emaily na stříbře
ořechové dřevo, švestkové dřevo, jasan, eben; dub, smrkové dřevo (konstrukční části); podbarvená
želvovina; slonovina, perleť (marketerie); stříbrný rytý plech s translucidními emaily; měď
zlacená, stříbro, mosaz zlacená, železo; sklo (zrcadlové výplně dvířek a v tabernáklu)
inv. č. UPM 64 846
lokace: z majetku Sester voršilek Římské unie, dlouhodobá zápůjčka do sbírek
Uměleckoprůmyslového musea v Praze (původně v klášteře řádu sv. Voršily v Kutné Hoře)
O významu tohoto luxusního kabinetu vykládaného želvovinou svědčí nejen užití exkluzivních
materiálů, ale i specifický námět jeho výzdoby jako alegorické schéma císařské moci. Průčelí
korpusu zdobí výplně ze stříbra s translucidními emaily s figurálním zobrazením alegorií Míru a
Války. V horní etáži je alegorie Boží prozřetelnosti – Providentia Dei a Spravedlnosti –
Iustitia. Uprostřed dominuje figura trůnícího císaře s portrétními rysy Ferdinanda III, s
vladařskými insigniemi a císařským orlem.
1660–1670
Augsburg
ořechové dřevo, dub, očkový javor, eben, palisandr, smrkové dřevo – masiv (konstrukční části),
lipové dřevo – masiv (řezané prvky se zlacenými akantovými rozvilinami); další organické
materiály: podbarvená želvovina, slonovina
anorganické materiály: vápenec s dendritickou kresbou, hadec (commesso na dvířkách tabernáklu),
porfiro verde antico (výplně pilastrů), barevné mramory (rosso antico, marmo nero-paragone, a
dal.)
kovy: železo kuté (zámky), mosaz zlacená (úchytky zásuvek, hlavice pilastrů), měď zlacená,
prosekávaná (ozdobné štítky zámků)
inv. č. UPM 78 511
lokace: Uměleckoprůmyslové museum v Praze
Průčelí kabinetu zdobí pozoruhodně dekorativní výplně s vápencem s dendritickou kresbou,
fasované jako jednoduchá florentská mozaika. Tento druh vápence z toskánských Apenin v určitém
řezu poskytuje zvláštní abstraktní kresbu, způsobenou dávným pronikáním manganových solí do
vápencového masivu. Tato „dendritická kresba“ na povrchu zabroušených vápencových destiček
evokuje prvky jednoduché, jakoby sumárně „kreslené“ vegetace.
třetí čtvrtina 17. století; stolový podstavec z 2. poloviny 19. století
Flandry, Antverpy
stolový podstavec z 2. poloviny 19. století
organické materiály: podbarvená želvovina, slonovina (intarzovaná linka), ořechové dřevo,
ebonizované dřevo
inv. č. UPM 32 513
dar dr. Vojtěcha Mastného 1952
lokace: Uměleckoprůmyslové museum v Praze, stálá expozice Art & Life
Kabinet intarzovaný želvovinou a slonovinovou linkou, hladkého hranolového tvaru, na stolovém
podstavci na tordovaných nožkách, tabernakl krytý dvoukřídlými dvířky ukrývá soustavu desíti
drobných zásuvek, kolem něho je symetricky rozmístěných 12 zásuvek, průčelí korpusu i čela
zásuvek
konturovány gilošovanou lištou.
kolem roku 1650, sloupkový podstavec z pozdního 19. století
Cheb (tzv. Mistr s dekorativním pozadím reliéfů)
chebská reliéfní intarzie z různobarevných dřevin; hrušňové dřevo ebonizované (dýhování, lišty);
smrkové dřevo (konstrukční části)
inv. č. UPM 7 063
zakoupeno v aukci sbírky Louise Gottschalka v Berlíně 1896
lokace: Uměleckoprůmyslové museum v Praze, stálá expozice Art & Life
Tento kabinet byl tradičně pokládán za jedno z děl chebské dílny Adama Ecka, proslulého kvalitou
reliéfních intarzií. Novější výzkum jej však řadí do okruhu prací tzv. Mistra s ornamentálním
pozadím reliéfů. Ikonograficky náročná výzdoba kabinetu zahrnuje biblické Podobenství o
marnotratném synu (na vnějších i vnitřních stranách dveří), alegorie Čtyř světadílů (ve spodní
části vnějších stran dveří), alegorie Svobodných umění (podlouhlé výplně při spodním okraji
vnitřních ploch dveří), lovecké motivy s jezdci na koni (velké reliéfy na bocích korpusu),
personifikace Čtyř živlů (při spodním okraji na obou bocích korpusu), příběh Diany a Akteóna z
Ovidiových Proměn (na čelech velkých zásuvek soklu kabinetu), exoticky stylizovaný lov na lvy
(vnější strana dvířek tabernáklu), groteskní motivy à la commedia dell’arte (na vnitřní straně
dvířek tabernáklu), a soubor loveckých scén (čela zásuvek korpusu). Náměty těžené ze starších
grafických předloh tu reprezentují nejen morální exempla s literárními odkazy a kosmologické
cykly, ale ve svém souhrnu podávají metaforickou zkratkou obraz celku světa.
1650–1660
Cheb
ovocné dřeviny, listnaté dřeviny (reliéfní intarzie); ebonizované hrušňové dřevo (dýhování),
smrkové dřevo (konstrukční části)
inv. č. UPM 5 135
zakoupeno 1893
lokace: Uměleckoprůmyslové museum v Praze, stálá expozice Art & Life
Kabinet zdobí na dvířkách a bocích korpusu cyklus antických bohů podle grafických listů
Hendricka Goltzia, na čelech zásuvek jsou vyobrazeny galantní scény v dobových kostýmech,
uprostřed na dvířkách tabernáklu je polonahá Venuše s vějířem. Na svrchní ploše víka nástavce
korpusu je znázorněn Triumfální vjezd Scipiona Africana do bran Říma, podle předlohy Matthaeuse
Meriana st.
kolem 1650
Augsburg
ebonizované hrušňové dřevo; dub, smrkové dřevo (konstrukční části); mosaz, pestrá malba emailem
na měděném plechu
inv. č. UPM 15 109
lokace: Uměleckoprůmyslové museum v Praze
Výplně na vnitřních plochách dvířek, na tabernáklu a čelech zásuvek jsou zdobeny biblickými
výjevy, malovanými emailem na měděném plechu.
3. čtvrtina 17. století
Cheb
ebonizované hrušňové dřevo; ovocné dřeviny a listnaté dřeviny (reliéfní intarzie); smrkové dřevo
(konstrukční části); mosaz
inv. č. UPM 8 843
lokace: Uměleckoprůmyslové museum v Praze
Kabinet zdobí na dvířkách ženské postavy jako alegorie čtyř ročních dob a lovecké výjevy na
zásuvkách.
kolem 1600 nebo počátek 17. století, úprava korpusu ze 2. poloviny 19. století
jižní Německo
intarzie různobarevnými dřevinami (ovocné a listnaté dřeviny); smrkové dřevo (konstrukční
části)
inv. č. UPM 77 126
lokace: Uměleckoprůmyslové museum v Praze
17. století
Čechy
intarzie různobarevnými dřevinami (ovocné a listnaté dřeviny); smrkové dřevo (konstrukční
části)
inv. č. UPM 16 662
lokace: Uměleckoprůmyslové museum v Praze