Renesanční zámek nedaleko Prahy s pozoruhodně autentickými exteriéry, v současnosti reprezentuje proslulou Lobkowiczkou uměleckou sbírku, která se dnes opět řadí k privátním kolekcím světového významu (v obrazové galerii jsou zastoupena díla starých mistrů prvořadého významu – Cranach, Breughel, Rubens, Canaletto; vynikající kvalitu má i sbírka uměleckého řemesla).
Zámek Nelahozeves založil roku 1553 Florian Grispek z Griesbachu, inspirovaný italskou soudobou villegiaturou, vystavěn byl v trojkřídlé dispozici, za účasti severoitalských architektů (Giovani de Statio, Pietro Ferrabosco či Giovanni Spazio). Roku 1623 chátrající zámek zakoupili Lobkowiczové, na významu a reprezentaci však Nelahozeves získala až ve století 20. kdy byl zámek renovován (1910) a po druhé světové válce adaptován na státní galerii, kde byla po konfiskaci státem část lobkowiczkých sbírek vystavena.
Staročeský šlechtický rod Lobkowiczů je doložený již ve 14. století. Jeho příslušníci se od století 17. etablovali mezi nejvýznamnější zemskou, a následně i říšskou šlechtu (1624 získali titul říšských knížat), zastávali vysoké posty ve správě a diplomacii habsburské monarchie a po válce se angažovali i ve službách nově vzniklé Československé republiky. Ve 2. polovině 19. století patřil rodový majetek Lobkowiczů k největším v celé podunajské monarchii (avšak již po první světové válce v tzv. pozemkové reformě provedené novým československým státem, přišli Lobkowiczové o 80% svého pozemkového majetku).
Rozrůstající se rod se od poloviny 18. století rozdělil, s označením podle příslušnosti k sídelním domům vznikly dvě hlavní, nezávislé rodové větve – „roudnická“ s postavením primogenitury (s titulem vévodství roudnické) a „mělnická“. Z roudnické, se pak ještě oddělily rodové větve „křimická“ a „dolnobeřkovická“. Představitel roudnické větve JUDr. Maxmilian Lobkowicz, právník a diplomat, po komunistickém převratu v Československu 1948 emigroval do USA, kde také 1. dubna 1967 zemřel. Jeho syn Martin Lobkowicz se stal dědicem majetků primogenitury, konfiskovaných státem roku 1948. V devadesátých letech mu byl rodový majetek navrácen a spolu se svým synem Williamem pak následně zpřístupnili Lobkowiczkou (roudnickou) uměleckou sbírku na zámku v Nelahozevsi a také v pražském Lobkowiczkém paláci.

www.lobkowicz.cz

KABINET S COMMESSI DI PIETRE DURE A ŽELVOVINOU

kolem roku 1680 (nebo poslední čtvrtina 17. stol.)
Itálie
ebonizované dřevo – masiv, pinie – masiv (konstrukční části), podbarvená želvovina; barevné mramory, vápence, lapis lazuli, jaspis, achát; bronz litý, zlacený v ohni (hlavice sloupků).
inv. č. LR5540
lokace: Zámek Nelahozeves, Lobkowiczké sbírky, The House of Lobkowicz

Největší kabinet lobkowiczké roudnické sbírky, v jeho výzdobě se uplatňují dvě specifické techniky – vykládání želvovinou a florentskou mozaikou – commessi di pietre dure e tenere.
Je koncipován jako dvouetážová architektura se středovým rizalitem, rytmicky členěná sloupovými edikulami s nikou, jež se střídají s obdélnými výplněmi in pietre dure, (korpus spočívá na stolovém podstavci z období historismu 2. poloviny 19. století). Na destičkách s commessi di pietre dure e tenere, pocházejících z běžné produkce florentských dílen poslední třetiny 17. století, se objevují zcela obvyklé motivy ovoce, květinových váz a zvířat, či méně frekventovaný figurální námět (ve spodní etáži rizalitu). (Průčelí původně doplňovaly bronzové zlacené plastiky).

KABINET INTARZOVANÝ EBENEM A SLONOVINOU

kolem 1650/60
Augsburg
eben, ebonizované dřevo, dub (interiér tabernáklu, konstrukce zásuvek), smrkové dřevo – masiv (konstrukční části), slonovina s rytým dekorem (marketerie); mramor (sloupky edikuly); mosaz zlacená (panty, úchytky, ozdobné apliky)
inv. č. LR5240
lokace: Zámek Nelahozeves, Lobkowiczké sbírky, The House of Lobkowicz

Kabinet krytý dvoukřídlými dvířky, v jeho interiéru dominuje edikula tabernáklu, s toskánskými sloupky, zdobený je marketerií (eben & slonovina) s motivy bohatých jemných arabeskových rozvilin.
V augsburgské produkci této doby má řadu analogií. Závažným detailem, který rovněž svědčí pro vznik v augsburgských dílnách, je původní, vysoce kvalitní zámek na pravém křídle dveří. Je bohatě zdoben rytým dekorem a zlacenými, mosaznými, prosekávanými aplikami.

Mapa