The House of Lobkowicz
Lobkovický palác (též Lobkowiczký či Lobkowitzský, dříve Pernštejnský) je barokní stavba ve spodní
části Jiřské
ulice na Pražském hradě, sousedící s bývalým Ústavem šlechtičen (dříve Rožmberským palácem). Je vlastněný
rodinou Lobkowiczů a jako
takový je jedinou soukromě vlastněnou částí Pražského hradu.
www.lobkowicz.cz/lobkowiczky-palac
Anton Mozart (1572/1573–1625) – cyklus maleb na mědi, připsáno
kolem r. 1600
Augsburg
eben, ebonizované dřevo; smrk (konstrukční části); slonovina; měděný plech (podložka olejomaleb),
mosaz zlacená, železo kované
inv. č. LR5268
lokace: Lobkowiczké sbírky, Lobkowiczký palác, Pražský hrad
Lobkowiczký kabinet s cyklem Kristových pašijí náleží do malého souboru typologicky unikátních
augsburských kabinetů, které spojují funkci přenosného křídlového oltáře a ebenové schrány se
soustavou zásuvek na cennosti. Jsou pozoruhodným propojením profánní a sakrální sféry univerza – na
jedné straně obsahují zásuvky na drobná artificialia a naturalia (výtvory lidských rukou a
přírodniny), na straně druhé retabulum (oltářní nástavec) s christologickým cyklem, zde s
ikonografickým vyústěním v motivu Ukřižování jako Redemptio mundi – Vykoupení světa. Pro tento
soubor jsou vedle téměř shodného formálního řešení příznačné stylově koherentní malby na měděném
plechu připsané Antonu Mozartovi, činnému v Augsburgu. Ceněný byl nejen pro svou figurální malbu,
ale také krajiny drobných formátů, ovlivněné nizozemskou malbou.
1620–1625
Augsburg
eben, ebonizované dřevo; stříbro (ozdobné apliky), mosaz zlacená (panty), měděný plech (podložka
olejomalby)
inv. č. LR5258
lokace: Lobkowiczké sbírky, Lobkowiczký palác, Pražský hrad
V horní části interiéru kabinetu, přístupné odklápěcím víkem, je uložena souprava lékárenských
skleněných čtyřbokých láhví se stříbrnou montáží a šroubovým uzávěrem. Větší spodní část vyplňuje
sedm zásuvek, jejichž čela, rámovaná profilovanou lištou, zdobí stříbrné apliky s motivy jemných
rozvilin. Obdobně jsou dekorovány i vnitřní plochy obou křídel dvířek a rámu odklápěcího víka, kde
je osazena olejomalba na měděném plechu s výjevem z lékárnické oficíny.