Liberecké muzeum, koncipované jako uměleckoprůmyslové, bylo založeno v roce 1873, jako svého druhu
nejstarší v českých zemích. Od samých počátků zde vznikal bohatý sbírkový fond z nejrůznějších oborů
uměleckého řemesla a užitého umění především z evropských zemí, ale také z Předního a Dálného východu,
od starověku až po 20. století. S ohledem na tradice severočeského regionu zvláštní sbírkové zaměření
bylo věnováno sklu a textilu (sbírka orientálních koberců je druhá největší v zemi, početné jsou
unikátní soubory koptských tkanin, historických gobelínů, vyšívaných liturgických textilií a krajek).
Impozantní muzejní budova v historizujícím stylu byla postavena v letech 1897–1898 podle vítězného
návrhu profesora Fridricha Ohmanna z mezinárodní soutěže konané ve Vídni v roce 1895.
Sbírka historického nábytku v široké typologické škále, zahrnuje solitéry vynikající kvality.
www.muzeumlb.cz
konec 16. století
Augsburg
javor, jasan, topol/osika (se zeleným zabarvením patogenem chlorociboria), dub, švestka, ořech,
hrušeň, a dal. (intarzie); smrkové dřevo – masiv (konstrukční části); mosaz zlacená (štítky zámků,
armování rohů), železo kuté (zámky).
inv. č. D 58
Lokace: Severočeské muzeum v Liberci
Kabinet je mistrovskou prací, pocházející z přední dílny proslulých augsburských intarzistů. Jeho
hladké plochy zdobí náročná intarzie s obsáhlým ikonografickým programem, který v intencích
renesanční kosmologie podává koncizní obraz řádu světa.
Na zásuvkách průčelí jsou v horní řadě personifikace planet, doplňované příslušným znamením zodiaku;
na pěti zásuvkách střední řady jsou alegorie smyslů; trojici velkých zásuvek ve spodní řadě zdobí
alegorie teologických ctností. Na bocích a zadní stěně kabinetu jsou personifikace čtyř ročních dob,
uprostřed zadní stěny je obdélné pole s iluzivně vypracovanou intarzií na téma kvadrivia ze Sedmi
svobodných umění. Jednotlivé disciplíny jsou representovány v horní části pole: hudebními nástroji –
Hudba, armilární sférou – Astronomie, knihami – Aritmetika, zvláštní postavení má Geometrie
symbolizovaná stereometrickými tělesy a fragmenty architektonických článků. Na horní desce se opět
objevuje motiv Geometrie, v podobě skeletu krychle a měřičských nástrojů.
druhá čtvrtina 17. století
Španělsko
ořechové dřevo – masiv (korpus, zásuvky, lišty), smrkové dřevo – masiv (konstrukční části);
slonovina s malovaným dekorem (inkrustace), slonovina soustružená, řezaná (sloupky arkád a edikuly);
železo kuté (madla, panty, zámky a štítky)
inv. č. D 160
Lokace: Severočeské muzeum v Liberci
Ve španělském prostředí se od konce 16. století vedle escritoria – vargueña uplatňoval i tento druh
kabinetu v provedení bez sklopné desky. Vzhledem k většinou menším rozměrům a otevřenému průčelí byl
více disponibilní, a jak naznačuje jeho název papelera, stal se vhodným typem mobiliáře k ukládání
především dokumentů a korespondence. Italské vlivy ve výzdobě prozrazují motivy rustikálních
krajinek s architekturou na kostěných inkrustacích. Vedle výraznější plasticity zlaceného průčelí je
to zejména prostorově plný rozvin již barokního tordování sloupků, který dataci tohoto kabinetu
posouvá dále k polovině 17. století.
první polovina 17. století
Německo
korpus masivní dřevo, slonovina
inv. č. DN 61
Lokace: Severočeské muzeum v Liberci
Kvadratický podélný korpus se čtyřmi řadami zásuvek (po čtyřech kusech v řadě), boční stěny a vrchní
deska s marketerií ze slonoviny na ebenovém podkladu, čela zásuvek celé s marketérií a bronzovým
klíčním štítkem ve středu.