K prvořadým historickým rezidencím s uměleckými sbírkami evropského významu patří zámek Konopiště ve
středních Čechách, místo trvale spojené s osudy arcivévody Františka Ferdinanda I. Austria - d´Este.
Konopiště, založené již kolem roku 1294 po vzoru francouzských středověkých hradů, ve dvacátých
letech 18. století barokně přestavěli hrabata Vrtbové z Vrtby. V roce 1887 pak upadající panství
zakoupil arcivévoda František Ferdinand d´Este a nechal zámek nákladně přebudovat v historizujícím
stylu, inspirovaném francouzským gotickým castellem i prvky severské renesance. Pro ambiciózní
přestavbu angažoval Josefa Mockera, architekta specializovaného na rekonstrukce významných
historických staveb. K úpravám a vybavování interiérů byl povolán architekt František Schmoranz. V
roce 1897 byl arcivévoda jmenován oficiálním následníkem rakouského trůnu a v roce 1900 uzavřel
sňatek s kněžnou Žofií von Hohenberg (rozenou Chotkovou). Konopiště se tak stalo reprezentativní
rezidencí budoucího monarchy ale i komfortním zázemím pro privátní rodinný život (na počátku století
byl zámek pokládán za nejmoderněji vybavené historické sídlo podunajské monarchie).
Na Konopišti nechal arcivévoda také instalovat své umělecké sbírky, jejichž nejcennější část pochází
z italského dědictví rodu d´Este. Po tragickém úmrtí majitelů (Sarajevo 28. 6. 1914) přešla
vlastnická práva na potomky (von Hohenberg) a již roku 1921 převzal Konopiště do vlastnictví stát (s
následným majetkovým vypořádáním s dědici). Dík tomu se vnitřní vybavení zámku se vzácným sbírkovým
fondem dochovalo v podstatě v autentickém stavu.
Ze sbírky historického nábytku tu je nejvýznamnější kolekce velkých italských barokních kabinetů,
zdobených tzv. florentskou mozaikou – commessi di pietre dure e tenere, a také technikou scagliola,
která florentskou mozaiku napodobuje (v různě probarvené a po vytvrzení zaleštěné sádrové pastě).
Tyto kabinety lze pokládat za nejlepší práce svého druhu v Čechách a arcivévoda je získal roku 1875
jako součást dědictví po bezdětném Františku V. z Modeny, v jehož držení byly staré sbírkové fondy
rodů Este a Obizzi (podmínkou tohoto testamentu bylo mimo jiné převzetí rodového jména d´Este).
Estenské kabinety se Franz Ferdinand rozhodl umístit do Sloupového sálu Konopiště, kde tvoří
dominantu mobiliáře jižního traktu piano nobile.
www.zamek-konopiste.cz
Giovanni Leoni – signováno: GIO. LEONE .F[ecit]. 1680.
1680
Modena
eben, ebonizované dřevo; ořechové dřevo, smrkové dřevo (konstrukční části); barevné mramory,
vápence (kromě tzv. zříceninového mramoru – pietra paesina, je použit i vápenec s
dendritickou kresbou), lapis lazuli, acháty, ametyst, jaspis, a další křemenné odrůdy,
paragone – marmo nero, sklo (zrcadlová výplň tabernáklu); bronz litý, zlacený v ohni (patky
a hlavice sloupků), mosaz tlačená, zlacená (štítky zámků, ozdobné apliky), železo kované
(panty, zámky)
historizující stolový podstavec z ebonizovaného dřeva z 19. století
inv. č. K 4309 (ex coll. Franz Ferdinand d’Este)
lokace: Státní zámek Konopiště, Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště středních
Čech v Praze
Kabinet byl proponován jako protějškový k inv. č. K 4332. Oba kabinety z dílny scagliolisty
Giovanniho Leoni jsou součástí unikátního konvolutu barokních „estenských“ kabinetů ze
sbírek arcivévody Franze Ferdinanda d’Este na zámku Konopiště, do jehož majetku se dostaly
jako součást dědictví po Francescovi V. d’Este posledním vévodovi z Modeny.
Kabinet zdobený výplněmi in scagliola s motivy různých druhů ptáků (čela zásuvek) a květin
(zásuvky v soklu) je koncipovaný v monumentální architektonické formě založené na obdélném
půdorysu, v jednoetážové dispozici s mohutným štítovým nástavcem. Průčelí kabinetu je
členěno pilastry do tří os. Ve střední ose dominuje portálová architektura otevřeného
středového tabernáklu, jehož otevřený polygonální prostor tabernáklu je osazen zrcadly v
pěti tabulkách v montáži se zlacenou lištou, na dně je deska in scagliola se zátiším
s kuřáckými. Boky korpusu zdobí dvě velké desky in scagliola s motivy květin ve váze. Plochu
štítového nástavce korpusu vyplňuje velká obdélná deska in scagliola s dekorativní kartuší
se zobrazením sojky na slivoňové snítce se signaturou: GIO LEONE. F. 1680.
Giovanni Leoni – signováno: GIO. LEONE .F[ecit]. 1681.
1681
Modena
eben, ebonizované dřevo, smrkové dřevo (konstrukční části); sádra, barevné pigmenty
(scagliola – umělý sádrový mramor); bronz litý, zlacený v ohni (patky a hlavice sloupků),
mosaz tlačená, zlacená (ozdobné apliky, štítky zámků), železo kované (panty, zámky)
historizující stolový podstavec z ebonizovaného dřeva z 19. století
inv. č. K 4332 (ex coll. Franz Ferdinand d’Este)
lokace: Státní zámek Konopiště, Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště středních
Čech v Praze
Kabinet byl proponován jako protějškový k inv. č. K 4295. Oba kabinety z dílny scagliolisty
Giovanniho Leoni jsou součástí unikátního konvolutu barokních „estenských“ kabinetů ze
sbírek arcivévody Franze Ferdinanda d’Este na zámku Konopiště, do jehož majetku se dostaly
jako součást dědictví po Francescovi V. d’Este posledním vévodovi z Modeny.
Kabinet zdobený výplněmi in scagliola s motivy různých druhů ptáků (čela zásuvek) a květin
(zásuvky v soklu) je koncipovaný v monumentální architektonické formě založené na obdélném
půdorysu, v jednoetážové dispozici s mohutným štítovým nástavcem. Průčelí kabinetu je
členěno pilastry do tří os. Ve střední ose dominuje portálová architektura otevřeného
středového tabernáklu, jehož otevřený polygonální prostor tabernáklu je osazen zrcadly v
pěti tabulkách v montáži se zlacenou lištou, na dně je deska in scagliola se zátiším
s kartami – na jedné je signatura: GIO LEONE. F. 1681. Boky korpusu zdobí dvě velké desky in
scagliola s motivy květin ve váze. Plochu štítového nástavce korpusu vyplňuje velká obdélná
deska in scagliola s dekorativní kartuší se zobrazením sojky na slivoňové snítce opět se
signaturou.
kolem roku 1680
Benedetto Corberelli (připsáno) – commessi di pietre dure e tenere
Modena
eben, ebonizované dřevo; ořechové dřevo, smrkové dřevo (konstrukční části); barevné mramory,
vápence (kromě tzv. zříceninového mramoru – pietra paesina, je použit i vápenec s
dendritickou kresbou), lapis lazuli, acháty, ametyst, jaspis, a další křemenné odrůdy,
paragone – marmo nero, sklo (zrcadlová výplň tabernáklu); bronz litý, zlacený v ohni (patky
a hlavice sloupků), mosaz tlačená, zlacená (štítky zámků, ozdobné apliky), železo kované
(panty, zámky)
historizující stolový podstavec z ebonizovaného dřeva z 19. století
inv. č. K 4309 (ex coll. Franz Ferdinand d’Este)
lokace: Státní zámek Konopiště, Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště středních
Čech v Praze
Kabinet jako největší patří do unikátní kolekce barokních „estenských“ kabinetů ze sbírek
arcivévody Franze Ferdinanda d’Este na zámku Konopiště, do jehož majetku se dostaly jako
součást dědictví po Francescovi V. d’Este posledním vévodovi z Modeny.
Kabinet zdobený florentskou mozaikou commessi di pietre dure s motivy různých druhů ptáků
(čela zásuvek) a květin (čela zásuvek v soklu) byl vytvořen v monumentální architektonické
formě s mohutným štítovým nástavcem. Průčelí je členěno pilastry do tří os. Ve střední ose
dominuje portálová architektura středového tabernáklu, jehož dvířka jsou osazená zrcadlem.
Kabinet je se svými impozantními rozměry největší realizací svého druhu v českých sbírkách,
zároveň i nejkvalitnější.
1680–1690
Itálie, Modena
palisandr, ořech (dýhování); smrkové dřevo (konstrukční části); lapis lazuli, acháty,
ametysty; bronz litý, zlacený v ohni (plastiky, patky a hlavice sloupků, úchytky), mosaz
tlačená, zlacená (montáž kamenů, ozdobné apliky), železo kované (panty, zámek)
historizující stolový podstavec z řezaného ebonizovaného dřeva z 19. století
inv. č. K 13 271 (ex coll. Franz Ferdinand d´Este)
lokace: Státní zámek Konopiště, Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště středních
Čech v Praze
Numismatický kabinet, koncipovaný jako protějškový ke kabinetu inv. č. K 13 282, je součástí
unikátního souboru barokních „estenských“ kabinetů ze sbírek arcivévody Franze Ferdinanda
d´Este na zámku Konopiště, do jehož majetku se dostaly jako součást dědictví po Františku V.
vévodovi z Modeny.
Kabinet zaujme mimořádně kvalitní sochařskou výzdobou ženskými personifikacemi z cyklu Sedmi
svobodných umění. V edikulách průčelí je na pravé straně Hudba (s gesty hry na violu da
gamba), na levé straně je pak umístěna Geometrie. Na atice vpravo stojí Rétorika (?), na
protější levé straně nejspíše Aritmetika (?), uprostřed je personifikace Dialektiky, vzadu
vlevo je patrně umístěna Gramatika (?), protějšková figura sedmé disciplíny schází
(Astrologie?).
1680–1690
Itálie, Modena
palisandr, ořech (dýhování); smrkové dřevo (konstrukční části); barevné mramory, lapis
lazuli, acháty, ametyst, paragone – marmo nero, a další křemenné odrůdy, umělý avanturin;
bronz litý, zlacený v ohni (plastiky, patky a hlavice sloupků, úchytky), mosaz tlačená,
zlacená (montáž destiček in commessi di pietre dure), železo kované (panty, zámek).
historizující stolový podstavec z řezaného ebonizovaného dřeva z 19. století
inv. č. K 13 282 (ex coll. Franz Ferdinand d´Este)
lokace: Státní zámek Konopiště, Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště středních
Čech v Praze
Kabinet byl proponován jako protějškový ke kabinetu inv. č. K 13 271. Oba numismatické
kabinety jsou součástí unikátního konvolutu barokních „estenských“ kabinetů ze sbírek
arcivévody Franze Ferdinanda d’Este na zámku Konopiště, do jehož majetku se dostaly jako
součást dědictví po Francescovi V. d’Este vévodovi z Modeny. Arcivévoda je nechal osadit
v Žofiině salonu.
Kabinet s dvoukřídlými dveřmi, zdobený commessi di pietre dure, je hranolového tvaru,
průčelí po vzoru palácové fasády člení čtyři sloupy vysokého řádu do dvou os s vloženými
edikulami s nikou. Klasicizující kompozice je doplněna vysoce kvalitní sochařskou výzdobou,
na atice a v edikulách je rozmístěno pět plastik antických bohů ze zlaceného bronzu.
Rámové výplně dveří kabinetu, postamenty sloupů, vlys kladí a postamenty v atice jsou
zdobeny malými obdélnými destičkami s commessi di pietre dure s mosaznou zlacenou montáží.
Interiér vyplňuje šestnáct shodných nízkých zásuvek na ukládání mincí, symetricky řazených
ve dvou sloupcích. Čela zásuvek, rámovaných profilovanou lištou, zdobí dvě kovové úchytky v
podobě maskaronů, a obdélné destičky s commessi v mosazné zlacené montáži.