Hluboká nad Vltavou, Státní zámek Hluboká nad Vltavou
Národní památkový ústav
Rozsahem i kvalitou nejvýznamnější sídlo éry historismu 19. století v Čechách, původně gotický hrad
královské fundace ze 13. století, od roku 1661 v držení rodu Schwarzenbergů, kteří hrad zprvu proměnili
v barokní rezidenci. Dnešní výraznou neogotickou podobu zámek Hluboká získal za vlády Jana Adolfa II. ze
Schwarzenbergu a jeho choti Eleonory, rozené von Liechtenstein. Impulzem pro toto mimořádně nákladné
stavební dílo byl obdiv knížecího páru k architektuře tudorské a alžbětinské doby, se kterou se blíže
seznámili během pobytu v Anglii (roku 1838 byl Jan Adolf II. jmenován tajným radou a pověřen
zastupováním habsburského dvora na korunovaci královny Viktorie v Anglii, kam odjel i se svou chotí).
Zejména královský hrad Windsor se stal bezprostřední inspirací pro rozsáhlou přestavbu Hluboké, která
probíhala v letech 1839–1871 pod vedením vídeňského architekta Franze Beera a po jeho smrti (1861)
dokončené knížecím stavitelem Damasiem Deworetzkym. Na koncepci honosných interiérů zámku se podílela
sama kněžna Eleonora. Předlohy hledala v pozdně renesančních interiérech anglických sídel alžbětinské a
jakobínské éry. Zámek přešel do státní správy roku 1947, kdy byl majetek primogenitury rodu
Schwarzenbergů konfiskován značně kontroverzním zákonem Lex Schwarzenberg (poslední majitelé zámku JUDr.
Adolf (1890–1950) s manželkou Hildou (rozenou princeznou von Luxemburg & Nassau 1897–1979) opustili
Hlubokou již na počátku světové války, koncem roku 1939, kdy byli nuceni emigrovat před německou
okupací).
Do luxusních prostor piana nobile a knížecích apartmá byly přirozeně zakomponovány hodnotné rodové
umělecké sbírky. Narozdíl od řady obdobných historizujících realizací, interiéry Hluboké byly vybavovány
bez puristických stylových omezení a své uplatnění tu našel i početný soubor kvalitního barokního
mobiliáře ze 17. a 18. století (Holandsko, Vlámsko, Itálie, Rakousko). Ze zdejší sbírky historického
nábytku vyniká zejména kolekce vlámských barokních kabinetů vykládaných želvovinou.
Znamenitou kolekci vlámského uměleckého řemesla ve schwarzenberských sbírkách založil Jan Adolf I.
zakladatel rodových statků v Čechách. Jan Adolf byl ve službách císařova bratra arcivévody Leopolda
Viléma, který byl roku 1647 jmenován místodržícím ve Flandrech. Jan Adolf jako arcivévodův hofmistr a
důvěrník s ním přesídlil do Bruselu. Zde mimo jiné zajišťoval i nákupy pro arcivévodovu uměleckou
sbírku. Její část také po úmrtí arcivévody roku 1662 odkazem získal (zejména skvělou kolekci vlámských
tapiserií a mobiliář z arcivévodova apartmá). Svou sbírku vlámského umění (z části zakoupenou za
působení ve Flandrech v letech 1647–1656, z části získanou velkorysým odkazem) kníže Jan Adolf I.
doplňoval cílenými nákupy i po návratu z Bruselu). Roku 1661 Jan Adolf I. zakoupil Hlubokou a v roce
1670 byl císařem povýšen do stavu říšských knížat.
www.zamek-hluboka.cz
KABINET ZDOBENÝ ŽELVOVINOU A DRAHÝMI KAMENY
1650–1675
Flandry, Antverpy
eben, palisandr (dýhování, marketerie); lípa, smrk (konstrukční části); želvovina, slonovina; pietra
paesina (tzv. zříceninový mramor), jaspisy, malachit (cabochony); mosaz tlačená, zlacená (ozdobné
apliky); mosaz litá, částečně zlacená; železo kované (zámky, panty)
inv. č. HL 6 664, HL 26725 (stolový podstavec)
lokace: Státní zámek Hluboká nad Vltavou, Národní památkový ústav
Kabinet zdobí kromě vzácné želvoviny destičky z tzv. zříceninového mramoru (pietra paesina) s
pozoruhodně dekorativní strukturní kresbou, způsobenou pronikáním železitých a manganových solí
do vápencového masivu, jež připomíná krajinu s ruinami architektury. Interiér tabernáklu je
řešen jako zrcadlová síň, členěná tordovanými zlacenými sloupky, s druhotně umístěnou malbou
Krista žehnajícího. Převýšený štít uprostřed atiky korpusu dekoruje podobizna císaře Rudolfa II.
(olejomalba na dřevěné destičce). Tato miniatura není autentickou součástí kabinetu. Jde o
stylově anachronický doplněk z druhé poloviny 19. století. Vzácně dochovanou původní součástí
kabinetu je stolový podstavec, intarzovaný želvovinou a ebenem se slonovinovou linkou, který
nesou stylizované hermy z lité mosazi, kombinované s řezbou ve slonovině. Kabinet náleží do
konvolutu šesti antverpských želvovinových kabinetů z mobiliáře zámku Hluboká, které tvoří v
rámci českých sbírek zcela ojedinělý soubor.
KABINET VYKLÁDANÝ ŽELVOVINOU A EBENEM
kolem roku 1650
Flandry, Antverpy
eben, ebonizované dřevo, podbarvená želvovina; mosaz tlačená, zlacená (štítky zámků), bronz litý,
zlacený v ohni (plastiky), cínový drát (marketerie)
inv. č. HL 6 738
lokace: Státní zámek Hluboká nad Vltavou, Národní památkový ústav
Kabinet intarzovaný želvovinou, ebenem a cínem, hranolového tvaru, na stolovém podstavci (z 2.
poloviny 19. století). Průčelí, členěné vysokým edikulovým tabernáklem, zdobí ve střední ose tři
autentické zlacené bronzové plastiky múz.
KABINET VYKLÁDANÝ ŽELVOVINOU, EBENEM A SLONOVOU KOSTÍ
kolem roku 1650
Flandry, Antverpy
eben, ebonizované dřevo, podbarvená želvovina, slonovina (marketerie); bronz litý, zlacený v ohni
(patky a hlavice sloupků), cínový drát (marketerie)
inv. č. HL 6 659
lokace: Státní zámek Hluboká nad Vltavou, Národní památkový ústav
Kabinet intarzovaný želvovinou, ebenem a slonovinou, hladkého hranolového tvaru, na stolovém
podstavci (z 2. poloviny 19. století). Průčelí je členěno centrálním edikulovým tabernáklem a
osmi zásuvkami, jejichž výplně zdobí marketerie tvořená slonovinovou arabeskou v ebenovém
podkladu. Celé průčelí kabinetu rámuje široká, dovnitř zkosená lišta, s příznačným jednoduchým
geometrizujícím dekorem se želvovinou, ebenem a konturami cínovou linkou.
KABINET VYKLÁDANÝ ŽELVOVINOU A EBENEM
3. čtvrtina 17. století
Flandry, Antverpy
eben, ebonizované dřevo, podbarvená želvovina, slonovina (intarzovaná linka); mosaz tlačená, zlacená
(ozdobné apliky), bronz litý, zlac. v ohni (patky a hlavice sloupků).
inv. č. HL 6 660
lokace: Státní zámek Hluboká nad Vltavou, Národní památkový ústav
Kabinet intarzovaný želvovinou ebenem a slonovinovou linkou, hladkého hranolového tvaru, na
stolovém podstavci (doplňován ve 2. pol. 19. stol). Průčelí kabinetu dominuje široký edikulový
tabernákl, po jeho stranách je vertikálně osazeno deset zásuvek shodného formátu. Tabernákl je
uzavřen dvoukřídlými dvířky, jež jsou iluzivně architektonicky členěny intarzovanou slonovinovou
linkou v želvovině.
KABINET VYKLÁDANÝ ŽELVOVINOU
3. čtvrtina 17. století
Flandry, Antverpy
eben, ebonizované dřevo; podbarvená želvovina, slonovina (intarzované linky); mosaz tlačená, zlacená
(ozdobné apliky), mosaz litá, zlacená (hermy);
inv. č. HL 6 621
lokace: Státní zámek Hluboká nad Vltavou, Národní památkový ústav
Kabinet intarzovaný želvovinou, hranolového tvaru, s efektním rámováním korpusu gilošovanou
lištou,na stolovém podstavci z 2. pol. 19. stol. Průčelí vyplňuje rozměrný dvoudvéřový
tabernákl, architektonicky členěný trojicí herm ze želvoviny a lité zlacené mosazi, po jeho
stranách je vertikálně řazeno dvanáct zásuvek. Želvovinové výplně dvířek i zásuvek jsou rámovány
gilošovanou lištou a slonovinovou linkou v úzké pásce ebenové dýhy. Želvovinu na výplních
doplňují dekorativní zlacené apliky z tlačené mosazi.
KABINET VYKLÁDANÝ ŽELVOVINOU, EBENEM A SLONOVOU KOSTÍ
3. čtvrtina 17. století
Flandry, Antverpy
eben, ořechové dřevo, palisandr, ebonizované dřevo, podbarvená želvovina, slonovina (marketerie);
mosaz tlačená, zlacená (ozdobné apliky), mosaz litá, zlacená (hermy, úchytky, články atiky)
inv. č. HL 6 622
lokace: Státní zámek Hluboká nad Vltavou, Národní památkový ústav
Kabinet intarzovaný želvovinou, ebenem a slonovinou, hranolového tvaru, na vyšším soklu, s
atikou se štítovým nástavcem, (umístěný na nepříslušném stolu).
Průčelí je členěno rozměrným dvoudvéřovým tabernáklem, architektonicky členěným trojicí herm ze
Želvoviny a lité zlacené mosazi, a souborem zásuvek. Ve vypracování zaujme barokně voluminézní
ráz průčelí kabinetu, tvořený plasticky tvarovanými výplněmi ze želvovinové fólie (vzniká za
horka, napařením želvoviny a presováním do formy). Autentické jsou dekorativní mosazné tlačené
apliky a balustrová atika.
Kabinet s plastickými želvovinovými výplněmi z mobiliáře zámku Hluboká je v českých sbírkách
patrně nejhodnotnější ukázkou vyzrálé barokní produkce kabinetů z antverpských dílen,
specializovaných na zpracování tohoto materiálu. Obdobně řešený antverpský kabinet je např. také
ve sbírkách zámku
Ambras, jehož dvouosý tabernákl je zdoben stejnými plastickými čtyřlaločnými výplněmi ze
želvoviny (viz Kunsthistorisches Museum, Sammlungen Schloss Ambras, Innsbruck).
