Benešov nad Ploučnicí, Státní zámek Benešov nad Ploučnicí
Národní památkový ústav
V Benešově nad Ploučnicí se dochoval velmi významný komplex dvou oddělených samostatných zámeckých celků –
Horního a Dolního zámku, ke kterým můžeme připojit ještě třetí doklad jedinečné renesanční architektury,
přilehlý farní kostel Narození Panny Marie. Všechny tři stavby spojuje míšeňský šlechtický rod Salhausenů.
Ten přišel do Čech na počátku 16. století a v duchu saské renesance zde rozvinul významné stavební
aktivity.
Zdroj: https://www.zamek-benesov.cz/cs
ESCRITORIO
3. třetina 16. století
Španělsko
korpus: ebonizované lipové dřevo, kování: mosazný plech; vnitřní prostory zásuvek a horního nástavce
kabinetu jsou vylepeny tzv. tragantovým papírem
inv. č. BP 1772
původně fond zámku Heřmanův Městec (ex coll. Kinsky)
Lokace: zámek Benešov nad Ploučnicí (Územní památková správa Národního památkového ústavu v
Praze)
Escritorio zdobené inkrustací patří k nejstarším kabinetům iberské oblasti v českých sbírkách.
Impulzem pro uplatnění rytého dekoru na slonovině především s figurálními motivy byly ve druhé
polovině 16. století ve Španělsku četné importy renesančního mobiliáře italské a německé
provenience. Motivy protějškových poprsí muže (v helmici) a ženy (v čepci) doplněné ve výzdobě
snítkami květin a granátových jablek svědčí o určení kabinetu pro svatební účely, podobně jako u
katalánských svatebních truhlic arcas de novia nebo italských cassoni da nozze.
