Hilbertinum, z. s.

Průvodce tisíciletou historií katedrály sv. Víta, Václava, Vojtěcha a Panny Marie na Pražském hradě
Jana Maříková-Kubková a kol.

Vydává Hilbertinum – Společnost Kamila Hilberta, z. s., a Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i., s laskavou podporou manželů Radky a Petra Turkových.

www.katedrala-viditelna.cz

Vstupte do fascinujícího příběhu tisícileté kontinuity jedinečného místa, do neustále se měnícího prostoru výjimečné stavby, mezi nejvýznamnější umělecká díla na našem území, mezi mimořádné osobnosti, které tento symbol naší země utvářely.

Ve dvou dílech, celkově na 928 stranách, publikace unikátně zpracovává historii katedrály sv. Víta, Václava, Vojtěcha a Panny Marie na Pražském hradě. Zásluhou spolupráce odborníků z řad archeologů, geologů, historiků architektury, umění, liturgie a hudby nově představuje v šesti hlavních kapitolách všechny stavební fáze katedrály mezi 10. a 21. stoletím a každodenní provoz, který výstavbu jedinečného díla provázel.

Původní texty, vycházející z aktuálního stavu výzkumu a jsou opatřeny bohatou obrazovou dokumentací, která sestává ze souboru 1500 fotografií a archivních dokumentů, plánů či snímků, speciálně pořízených pro tuto publikaci – značná část jich dosud nebyla nikdy zveřejněna. Zcela nové a ojedinělé jsou také kresby a modely všech zaniklých či neuskutečněných stavebních fází chrámu.

O výslednou podobu Katedrály viditelné a neviditelné se zasloužilo17 autorů textů, dva fotografové a 11 dalších spolupracovníků.

Hilbertinum – Společnost Kamila Hilberta, z. s.
ISBN 978-80-905659-0-6 (soubor)

Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i.
www.arup.cas.cz
ISBN 978-80-7581-010-6 (soubor)

Výstava, Tereziánské křídlo, Pražský hrad
Putovní výstava „Dědictví Karla Velikého“ vznikla v rámci projektu Kolébky evropské kultury / Cradles of European Culture. Po belgickém Ename a italské Ravenně přišla v podobě přepracované pro českého návštěvníka do Prahy. Jejím hlavním úkolem bylo představit dobu raného středověku jako období, jehož interpretace jsou v Evropě dodnes významnými podněty v tvorbě lokálních i národních identit. Výstava návštěvníky vtahovala nejen do hledání toho, co máme v Evropě společné či rozdílné a v čem nás může tato etapa dnes inspirovat, ale snažila se i přivést k zamyšlení, jak různě můžeme na historii pohlížet.

Karel Veliký dokončil nové sjednocovací procesy, ke kterým v Evropě došlo po rozpadu Římské říše a nastalo období, které je označované jako karolinská a otonská renesance. Charakteristický je pro něj ekonomický, umělecký a intelektuální rozmachem. V té době se do kontextu tehdejší kulturní a politické Evropy dostaly i naše země.

Na pražskou podobu výstavy přijely významné exponáty z partnerských zemí projektu: Nizozemí, Belgie, Německa, Slovenska, Slovinska, Chorvatska a Itálie. Vedle toho zde byly poprvé vystaveny významné památky z českých sbírek včetně úplného představení nově zrestaurovaných nálezů z unikátního pohřebiště v Lumbeho zahradě na Pražském hradě či Žatecký poklad.

https://www.facebook.com/D%C4%9Bdictv%C3%AD-Karla-Velik%C3%A9ho-1858266027731261
http://martinfryc.eu/vystavy/vernisaz-vystavy-dedictvi-karla-velikeho/

Průběh rekonstrukce kostela sv. Juraja v Kostoľanech pod Tribečom, Slovensko

Od září 2009 do konce roku 2010 spolupracovali členové občanského sdružení Hilbertinum na přípravě a zajištění průběhu architektonické soutěže na rekonstrukci a revitalizaci interiéru národní kulturní památky, kostela sv. Juraja v Kostoľanech pod Tribečom. Odborná porota stanovila vítězem ateliér BKPŠ, spol. s r. o., z Bratislavy.

V do konce roku 2010 byl projekt první etapy dokončen do fáze prováděcí dokumentace a zároveň proběhly první velké bourací práce v interiéru, které odstranily nevhodná betonová křídla kruchty. Současně se zpracováním projektu byl dokončen revizní archeologický výzkum, na kterém se slovenskými archeology spolupracovala Mgr. Jana Maříková-Kubková, členka sdružení. Výsledky výzkumu přinesly několik velmi významných nových poznatků, z nichž je asi nejdůležitější nález několika kůlových jam uvnitř předrománské části kostela, které dokládají přítomnost starší dřevěné fáze kostela.

Začátkem roku 2011 byla dokončena podlaha nejstarší části kostela a románské emporové přístavby. Podlaha je první částí nově navrženého systému pro lepší odvětrání kostela pro účinnější ochranu nástěnných maleb před devastací vzdušnou vlhkostí, byla proto navržena ze dvou vrstev s větracími kanály kolem stěn. Na závěr byla položena nová nášlapná vrstva. Členové sdružení přijali v létě 2011 pozvání zástupce vyhlašovatele architektonické soutěže, Mgr. Igora Písečného, správce Farnosti v Ladicích, aby se seznámili s prováděcím projektem v sídle vítězného ateliéru BKPŠ v Bratislavě a také aby se přijeli podívat na postup rekonstrukčních prací přímo v kostele sv. Juraja, kde již byla dokončena podlaha včetně nášlapné vrstvy.

Kostoľany pod Tribečom, Slovensko
Jednokolová architektonická soutěž o ideový návrh řešení exteriéru a interiéru národní kulturní památky

Od září 2009 do srpna 2010 spolupracovali členové občanského sdružení Hilbertinum na přípravě a zajištění průběhu jednokolové architektonické soutěže o ideový návrh řešení exteriéru a interiéru národní kulturní památky, kostela sv. Juraja v Kostoľanech pod Tribečom. Zástupce vyhlašovatele soutěže, kterým byl Farní úřad Ladice, jmenovitě Mgr. Igor Písečný, oslovil členy Hilbertinum, o. s., s objednávkou na zajištění veškerých administrativních náležitostí tohoto náročného projektu na nalezení nejvhodnějšího architekta, který by v intencích záměru investora a také za dodržení všech podmínek stanovených Krajským památkovým úřadem v Nitře zpracoval projekt rekonstrukce kostela v exteriéru i interiéru s cílem sjednotit tři historické etapy do funkčního celku, který vytvoří důstojný rámec i vhodné podmínky pro ojedinělé nástěnné malby, jež se zachovaly v nestarší části kostela.

Členové sdružení spolupracovali na přípravě soutěžních podmínek, na výběru členů odborné poroty, na organizaci ustavující schůze a na vyhlášení soutěže včetně oslovení vybraných pěti architektonických týmů. Vyhlašovatel oslovil tyto projektanty:

  –  Mgr. akad. arch. Ing. arch. Tomáš Bujna, NZW – die Neue Zipser Werkstätte / Nové Spišské Dielne,
  –  Ing. Martin Kvasnica, Štúdio FOR, Bratislava,
  –  Ing. arch. Martin Kusý, Ing. arch. Pavol Paňák, Architekti – BKPŠ, spol. s r. o., Bratislava,
  –  Ing. arch. Josef Pleskot, AP Atelier, Praha,
  –  Ing. arch. Petr Franta, Petr Franta Architekti & Asoc. spol. s r. o., Praha.

Soutěže se zúčastnily 4 týmy, vyhlašovatel obdržel čtyři kompletní návrhy, z nichž nakonec odborná porota po dvoudenním zasedání stanovila toto pořadí:
1.cena                       BKPŠ, spol. s r. o. (arch. Paňák, arch. Kusý)
2.cena                       AP Atelier (arch. Pleskot)
3.cena                       nebyla udělena
Odměna                   arch. Bujna / arch. Franta

Soutěž byla dle podmínek ukončena posledním srpnovým dnem. Vyhlašovatel soutěže poté oslovil vybraný vítězný tým s návrhem na zahájení projekčních prací.

Kostel sv. Juraja v Kostoľanoch pod Tribečom byl pro veřejnost znovuobjeven v 60. letech 20. století. První zmínka o něm je z roku 1113 v Zoborské listině. Archeologický výzkum a stavebně historický průzkum charakterizoval dvě hlavní historické stavební fáze. V první stavební etapě z 2. poloviny nebo z konce 10. století se jednalo o jednolodní kostelík s pravoúhlým presbyteriem, ve 13. století byla odbourána západní stěna a přistavěna část s emporou. Dalším stavebními úpravami pak prošel v 18. století a naposledy v 60. letech 20. století, které jej rozšířily o moderní přístavbu.

V jeho interiéru se relativně dobře dochoval mimořádně cenný cyklus nástěnných maleb pocházející již z první stavební fáze. Stěny v interiéru byly rozděleny do třech horizontálních pásů, které pak byly členěny do jednotlivých polí. V horním pásu byly v každém rohu stojící postavy, pravděpodobně evangelisté, mezi okny byly pravděpodobně scény ze Starého zákona a pod okny menší pole s polopostavami světců nebo biskupů. Hlavní část ikonografického cyklu začíná ve středním pásu na jižní stěně vlevo. První scéna byla interpretována jako votivní a dnes není možné přidat žádný nový poznatek. Druhá scéna představuje Zvěstování Panně Marii, pak následuje Navštívení a poslední na jižní stěně je Narození Ježíše. Na severní stěně pokračuje cyklus scénou Příchodu tří mágů, Klanění a poslední rozlišitelnou scénou je Útěk do Egypta. Pozadí celého středního pásu na obou stěnách bylo rozděleno horizontálně na tři části, horní šedomodrý pás prosvítá mezi hlavami jednotlivých postav, střední červený a spodní okrový (původně hnědý?) jsou místy nezřetelné. Na severní stěně apsidy je vidět spodní část Krista v mandorle obklopeného cherubíny.

Nejspodnější pás maleb obíhal kolem celého interiéru a byl zdoben medailony s portréty světců nebo biskupů. Západní stěna byla bohužel odbourána již ve 13. století a zbyly po ní jen krátké pahýly, můžeme ale snad předpokládat, že i ona byla opatřena malbami. Protože cyklus pokračuje z jižní na severní stěnu bez přerušení, byla její plocha věnována samostatnému tématu.

Stavební úpravy ve 13. století obohatily kostel nejen o emporovou přístavbu, ale i o malby v apsidě a na stylizovaný dekor na empoře samotné. K historickému vybavení kostela patří románská křtitelnice, kropenka na severní zdi přístavby s pletencovým dekorem a mladší kazatelna.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9ho_Ji%C5%99%C3%AD_(Kosto%C4%BEany_pod_Tribe%C4%8Dom)